Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, ikona nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.
V osmdesátých letech jsem měl Citron hodně rád. Tahle kapela mě de facto provázela celé dětství. V té době jsem hltal jak „Plni energie“, tak „Radegasta“ a dokonce i „Vypusťte psy“. Takže novinka (po dlouhých osmnácti letech od poslední řadovky) by měla fungovat jako takové zavzpomínání na časy dávno minulé. Funguje jen místy. Tytam jsou doby titánského „Radegasta“ opírajícího se o slovanskou mytologii, pryč jsou i časy, kdy deska „Vypusťte psy“ šokovala svou chladnou, až mrazivou atmosférou. „Bigbítový pánbů“ ..
Vykládat těm, kteří se někdy ponořili do světa nálad Jona Olivy, že na konci většiny jeho děl je čekají (kromě rozkoše z mohutné dávky excelentní muziky) pořádné šrámy na duši, je asi zbytečné. Stejně tak zasvěcení vědí, že tenhle hudební mág dokáže odkrýt ta nejhlubší zákoutí všech svých emocí, smíchat agresivitu s křehkostí, přefiknout vám bubínky svým vzteklým ječákem i něžně vás pohladit po uplakané tváři, a to vše klidně v rámci jedné skladby. Na čtvrté desce kapely Jon Oliva's Pain rozehrává mistr Oliva se svými kumpány ..
Po roce a čtvrt se mi zase podařilo dostat se na koncert Entwine, tentokrát ve vyhlášeném Pubu Katse v Jyväskylä. Turné k poslední desce už je dávno odehráno a teď, zejména před vydáním sbírky největších hitů, nás mohli pánové oblažit nejen novými, ale i staršími kousky. A tak se i stalo.
Jak se stanete legendou díky jednomu jedinému demíčku a debutové desce? Jednoduše. Stačí být originální. To se italské dvojce NAZGUL podařilo na výbornou. Už prvotina - demo "Omne Est Paratum" z roku 1998 vzbudilo rozruch a kladné reakce recenzentů po celém světě. Středověcí bojovníci Zakrathor s Thornsetem tak všem dali jasně najevo, že nehodlají být kopírkou ničeho existujícího a ukázali všem nevěřícím Tomášům, že ani tak obsáhlý a rozmanitý žánr, jakým black metal bezesporu je, nemá ještě..
Když se rozpadne kapela, ještě ke všemu tak kultovní, jako byli Hanoi Rocks, vždycky se na trhu vyrojí různé výběry a kompilace. Některé absolutně nesmyslné, jiné představující skutečnou sběratelskou hodnotu. A do té druhé kategorie patří i kolekce „Ripped Off – Odd Tracks And Demos“. Tady si skutečný fanoušek finských glamrockových cikánů přijde na své. Nejedná se totiž o žádný výběr, který by jen chronologicky mapoval kariéru kapely, ale o skutečné lahůdky, které nebyly ke slyšení na žádném řadovém albu...
Neděle se nesla v duchu příjemného počasí, převážně tvrdší muziky a překvapivě i hokeje. Slíbená velkoplošná obrazovka na přímý přenos finále se začala během dne vztyčovat nalevo od pódia a tak si člověk večer mohl naplno užít hokej i muziku zároveň. Ten den byly sice na programu převážně tvrdší věci, ráno ale patřilo melodickým kapelám...
Od desky „Tomorrowland“ uběhly tři roky, ale to je úplně jedno, protože tato doba uplynula pouze v reálu, v časové dimenzi, ve které se pohybují aktéři australských BLACK MAJESTY (s českým bicmenem Pavlem Konvalinkou v sestavě), se nezměnilo vůbec nic a z hudebního hlediska začíná nové album přesně tam, kde to předešlé skončilo. To znamená, že všichni, kterým se produkce těchto metalových protinožců zamlouvá, můžou být naprosto klidní, svoji porci melodického power metalu opět dostanou v míře více než vydatné. ..
Ačkoli předpověď počasí nejdřív vůbec nevypadala dobře, sobota přinesla hodně sluníčka a počasí tak teplé, až to většinu lidí začalo štvát. V mojí výbavě nebyly ani kraťasy, natož opalovací krém (následky si nesu doteď). I přes vedro se kolem poledne, kdy program začínal, sešlo v areálu docela dost lidí, aby se podívali i na kapely, které sobotu otevíraly. Hned druhá hrála jedna z těch, na které jsem se nejvíc těšila, takže jsem nemohla chybět...
Zaplaťpánbů, že v roce 1995 nikdo nechtěl vydat původní skicu této desky s názvem „Savage Poetry“! Pravděpodobně by tak nikdy nedošlo ke znovunahrání, které všemu dodalo ty správné koule s hromadou lákavého sekretu uvnitř. Musím se smát, když čtu, že „The Savage Poetry“ je pouze LEHCE přearanžovaná placka „Savage Poetry“, která vlastně byla prvním dlouhohrajícím počinem EDGUY (ještě před patronátem gramofirmy AFM). Kdepak, obě nahrávky k sobě mají blízko asi jako doktor Nešpor ke chlastu a..
Už od první chvíle, kdy bylo ohlášeno, že jeden z pěti Metalfestů bude v České republice, jsem se na tuhle akci hodně těšila. S každou další potvrzenou kapelou byl line-up čím dál kvalitnější a nakonec se z toho vyklubal hodně nabitý třídenní program plný světových kapel napříč metalovými žánry. Každý si bezpečně našel to svoje a ačkoli se na poslední chvíli omluvili Astral Doors, stejně jsem na programu našla hodně svých oblíbenců. Jediné otazníky tak visely nad organizací festivalu a místem konání. ..
Jméno kytaristy Brenta Muscata není rockovému světu neznámé. Už jen proto, že se tenhle muž koncem osmdesátých let podílel lví měrou na úspěchu Faster Pussycat a posléze, když v roce 2000 se zase měnili kytarové posty u L.A. Guns, Muscat ochotně vypomohl při turné. A když se v roce 2005 definitivně rozešel se zpěvákem Taimem Downem (ten prosazoval stále industriálnější podobu Faster Pussycat), jal se založit kapelu Sin City Sinners. Zprvu jen kamarádský projekt hrající coververze, při kterých se vedle hlavní ..
Thrashová kolbenka EXODUS přišla s druhou částí své stylové exhibice a já s tím mám náhle drobný problém. Přes sedmdesát minut trvající šichta už je totiž přece jen trochu moc. I pro mě samotného je to velké překvapení, neboť předešlá alba nahraná v novodobé kariéře této legendární party jsou pro mě zcela lahůdkovými počiny a i díky tomu jsem se na nové album těšil jako malej smrad. Problém asi je, že mi v uších stále zní předešlá deska, kterou jsem sjel snad milionkrát, přičemž ta aktuální přesně kopíruje její mustr..
Psát recenzi na nové album BURZUM je dost nevděčný úkol. Jedni vás obviní z příklonu k Vargovým názorům jen na základě faktu, že jste dali jeho nahrávce kladné ohodnocení. Druzí si zas budou stěžovat na to, že ony názory nebyly v textu recenze vůbec zmíněny, ač by to podle nich bylo na místě. Z těchto důvodů předem upozorňuji na to, že se chci vyhnout jakýmkoliv polemikám o Vargově osobnosti, jeho názorech na svět i o původním názvu alba 'Belus', a proto se v textu hodlám zabývat jen a pouze hudbou..
Punkoví S.N.A.D. už na naší scéně válčí dobrých třináct let. To však ale není zárukou kvalitní muziky, čehož příklad je nahrávka „Love´s Not Dead“. Ne že by to byla špatná muzika, jen bych od zaběhlejší kapely čekal přece jenom něco víc. Takhle se mi nabízí jen obyčejné písničky, které prosviští a dají na sebe záhy zapomenout.
S.N.A.D. se pohybují někde mezi starou špinavou punkovou školou a takovou tou modernější líbivější formou, kterou ještě před pár lety žrala každá druhá puberťačka s nášivkou..
Tak tohle je prasopal jako kráva!!! Neskutečně nadupanej thrash metal, kterej prosím pochází z Japonska! Všechno má na svědomí maník jménem Manabu Hirose, který je hudebním myslitelem, producentem, ale hlavně štěká do mikrofonu a drhne basu. „Worship“ je druhé album týhle nekompromisní party, přičemž se od debutu vyměnila půlka sestavy, přibyl kytarista, bravurně se vylepšil zvuk a technická preciznost byla vybroušena do mnohem konkrétnější stylové podoby...
Nadovšetko milujem presne tieto krásne momenty, ktoré zanietenému fanúšikovi hudba prináša. Občas je to totiž presne naopak – nájdete vtedy, keď ani veľmi nehľadáte. V noci musíte počítať ovečky, aby ste od samej radosti z toho, že vychádza novinka vášho obľúbenca, aspoň dokázali zavrieť oči. V očakávaní bohvieakých zázrakov od zavedených značiek, ktoré nikdy nie sú tak horúce, ako spočiatku vyzerajú (čo si odmietame priznať), sa zrazu objaví niečo, čo vyženie z hlavy ono dotern..
Tahle deska byla buď a nebo. Buď bude dobrá nebo bude špatná. V případě druhé alternativy by to znamenalo konec kariéry téhle Krysí party. A zaplaťpánbůh, žádný pohřeb se nekoná. Právě naopak. „Infestation“ je totiž oslavou hudby, oslavou radosti ze života. Dá se říct, že tahle kolekce, se kterou se Ratt vytáhli po dlouhých jedenácti letech, má v sobě to nejlepší z jejich dlouhé kariéry...|
Dnes je 31.7.2025, svátek má Ignác
|
| Úvodník: |
|
Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu |
|
[01.06.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[31.05.2010] [hodnocení: 9/10] |
ENTWINE - 28.5.2010, Finsko, Jyväskylä, Pub Katse
|
[31.05.2010] |
NAZGUL - De Expugnatione Elfmuth
|
[30.05.2010] [hodnocení: 10/10] |
HANOI ROCKS - Ripped Off - Odd Tracks And Demos
|
[29.05.2010] [hodnocení: /10] |
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 3. – NEDĚLE
|
[28.05.2010] |
BLACK MAJESTY - In Your Honour
|
[28.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 2. – SOBOTA
|
[27.05.2010] |
|
[27.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 1. – PÁTEK
|
[26.05.2010] |
SIN CITY SINNERS - Exile On Fremont Street
|
[26.05.2010] [hodnocení: 9/10] |
EXODUS - Exhibit B: The Human Condition
|
[25.05.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[24.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[23.05.2010] [hodnocení: 4/10] |
|
[22.05.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[21.05.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[21.05.2010] [hodnocení: 9/10] |